Historické fotografie
Kokovice
Kraj Středočeský, okres Kladno, obec Klobuky, katastr Kokovice.
11 km SZ od Slaného.
282 m.n.m.
Kokovice leží v mělkém otevřeném údolí Žerotínského potoka (přítoku Bilichovského potoka, níže po proudu zvaného Zlonický potok) v bezlesé zemědělské krajině mezi Slaným a Louny. Na potoce východně od vsi je nevelký rybník, další dva jsou přímo pod vesnicí. Jádrem vesnice je poměrně drobná trojúhelníková náves, lemovaná na severní a kratší západní straně hustě řazenými usedlostmi. V jihozápadním rohu návsi stál symetricky komponovaný vrchnostenský hospodářský dvůr (patrně na místě starší tvrze) a západně od něj ovčín. Východně od vsi byl v údolí potoka mlýn. Druhotná drobná chalupnická zástavba vznikala v 18. a 19. století jihozápadně od jádra vsi a podle komunikace do Klobuk. Památkově hodnotný areál kapitulního dvora je bohužel na pokraji zániku. Typologicky neobvyklou stavbou je půvabná kaple na návsi, která má podobu otevřeného altánu se zděnými pilíři, chránícího litinový kříž na kamenném soklu. V Kokovicích se dochovalo několik hodnotných příkladů lidové architektury z průběhu 19. století , typických pro národopisný region Slánska. Starší horizont hrázděných staveb se bohužel již nepodařilo zaznamenat. Snad jen patrový dům č. 5 na západní straně návsi může v patře obsahovat fragmenty hrázděné konstrukce. Památkově nejcenější je areál usedlosti č. 18 v severozápadní části návsi, ve které se narodil lyrický básník Karel Toman, vlastním jménem Antonín Bernášek (1877 - 1946). Dům je mimořádně hodnotná patrová klasicistní stavba z první poloviny 19. století s dochovalou fasádou , členěnou lizénami. Vzadu je na dům napojena hospodářská budova s chlévy v přízemí a sýpkou v patře, přístupná z podklenutého peřónu se schodištěm. Dvůr usedlosti uzavírá torzo brány. Ve vsi dnes převládá relativně nenáročná zděná architektura ze druhé poloviny 19. a první čtvrtiny 20. století , i když některé objekty mohou mít i starší klacisistní jádra. Jmenujme alespoň patrové domy čp 6 (původně oddělený z usedlesti čp 5), čp 11 (z roku 1914), čp 26 a dále přízemní domky čp 45 a 46 na jižní straně návsi z roku 1900. V usedlosti čp 4 a 6 se dochovaly klenuté brány. Ve většině usedlostí stojí mohutné hospodářské stavby, bohužel však poznamenané dlouhodobě zanedbanou údržbou. Vesnice byla těžce poškozena v období socialismu. Zástavba sice nebyla na rozdíl od mnoha okolních vesnic rozrušena demolicemi, většina hodnotných staveb ale důsledku kolektivizace zemědělství ztratila svou přirozenou funkci a nezadržitelně chátrala. Nejvíce byl postižen areál dvora. Přesto se hlavní architektonické a urbanistické kvality vesnice (až na dílčí modernizace fasád) zachovaly a Kokovice se řadí k památkově poměrně hodnotným vesnickým sídlům Slánska.
Poznámka ke kokovické kuchyni očima přivandrovalce:
Pravděpodobně v průběhu první poloviny minulého století se vykrystalizovala v Kokovicích svérázná kuchyň daná asi značnou izolovaností obce. Na prvním místě lze uvést tzv. Huhňák, což je odvar ze šafránu s uzeným. Toto jídlo Vám nevyhledá ani Google, a taky není známo 2 km od vsi nikde v republice. Stejně tak knedlíčková polévka což je hovězí nebo kuřecí vývar se zeleninou doplněný pak knedlíčky a nudlemi. Ne tak ovšem v Kokovicích. Zde se knedlíčková polévka dělá tak, že se uvaří vnitřnosti včetně kachních šlapek omotaných střevem. To všechno se zahustí jíškou a doplní knedlíčky. Stejně tak všechny česnekové, cibulové a rajské omáčky získané z onoho plodu a vody jsou svérázné. Musím říci, že já jako Liberečák se těmto jídlům, pokud mohu, raději vyhýbám. Čím ovšem se mohou starousedlíci v Kokovicích chlubit, to jsou buchty a koláče. Ty zde opravdu umí.
