Kronika obce první poloviny 20. století
4. 5. 2007
1902
Tohoto roku se začalo s předělávkou obecní silnice na okresní, která vedla od kapličky ke státní silnici. Pak byla postavena okresní silnice od kaštanu až do Klobuk za dozoru p. ředitele Josefa Srba z Vraného. Obec naše se zúčastnila na této stavbě pouze dodáním kamene.
1903
Dne 29. dubna za ranních hodin vyhořel domek č.p. 15. Dne 12. července padaly kroupy až o velikosti lískových oříšků a byla potlučeno asi 1/3 obilí. Toho roku byly postaveny v ohradě u panského dvora stodoly.
1908
Zde je nejstarší dochovaná fotografie. Je to skupina obyvatel před domem u Mildorfů:
1910
Toho roku při sčítání lidu byl v naší obci 248 osob.
1914
Dne 26. července o sv. Annu vypukla světová válka. Vyvolaná tím, že dne 28. června 1914 zavraždili arciknížete Ferdinanda Este a jeho choť v Sarajevě. Ten den přišel telegram na obecní úřad, oznamující příjezd zvláštního posla, asi na 10. h. dopolední, jenž přivezl veškerá nařízení a vyhlášky, na to přijel druhý posel as v 12 h v noci, který přivezl další nařízení. Proto byla ihned vyhlášena mobilizace a svoláno mužstvo, až do 37 let. Na to dostala naše obec nařízeno a musela dodat dva vozy a dva páry koní. Dvůr dal vůz opatřený plachtou a pár koní, další vůz a kůň byl dán p. Františkem Paurem a druhý p. Josefem Svobodou, což muselo být dne 15. srpna odvedeno ve Slaném za chemickou továrnou ráno v 7. hod. K tomu byli ustanoveni 2 muži, ti měli na 5 dní danou zásobu pro koně. Začátkem října t.r. byl odvod ročníků 1892-94, který se konal v Praze na Smíchově v Národním domě . Domobranou ?jelo osm, byli odvedeni čtyři, kteří museli nastoupit dne 26. října. Na to byly vypsány odvody ročníků 1878-90. Z těchto byl odveden jeden.
1915
Tento rok muselo být odvedeno rekvírované obilí eráru, a sice to bylo.
26 q 60 kg pšenice za maximální cenu 42 korun za 1 q.
40 q ječmene 28 korun 80 hal. za 1 q
5 q 60 kg žita 37 korun za 1 q
16 q ovsa 13 korun 50 hal. za 1 q
Obilí bylo zabaveno a v únoru odvezeno na nádraží do Zlonic. Obilí to se zaplatilo, jak se obdržely peníze od c.k. okresního hejtmanství ve Slaném. Dne 28. února byl znovu soupis obilí při němž bylo zrekvírováno a zabaveno 200 q a bylo nařízeno c.k. okresním hejtmanstvím, aby bylo dodáno obcím: Koleč 50q ječmene, 50q žita a 17q pšenice. Svinařov 70q ječmene, to vše bylo placeno za ceny maximální. Pak bylo určeno: by měla jedna osoba pro spotřebu 9 kg obilí neb 7 kg 20 dkg mouky, na dobu čtrnáct dnů. Obilí, které v obci zbylo bylo dáno p. Kelnerovi v Klobukách a on dodával zaň chléb do obce jenž vážil 140 dkg a stál 74 hal.Týž rok byly vypsány odvody ročníků 1891 – 95 z niž byli odvedeni tři muži. Nato dne 20. března byly odvody ročníků 1873 – 77 a nebyl odveden nikdo.. Dne 9. května byly u odvodu ročníky 1878 - 90, 1892 – 94, byli odvedeni zase tři. Dne 19. června byli u odvodu narození 1897 a odveden jeden. Dne 16. července hlásily se ročníky 1865 - 68,69 – 74. U těchto odvedeni tři osoby do 50 let. Pak bylo uděleno pro osobu pracující 400 g chleboviny denně a po osobu méně pracující 300 g a byly vydávány u starosty obce lístky na jeden týden. Nejstarší obyvatelé, které se podařilo dohledat jsou Antonín Janda, který se narodil v roce 1865 a Marie Jandová (1866) rozená Kypová, kteří žili v domku č.p. 2 (dnes má jako rekreační domek rodina Ruchařova).
Antonín Janda 1865 - 1936:
Marie Jandová rozená Kypová 1866 - 1934:
1916
Tento rok bylo sníženo udělené množství chleboviny. A sice pro osobu pracující na 300 g denně a pro méně pracující 200 g a lístky byly vydávány předem na čtrnáct dní, a to počínaje dnem 20. února. Lístek byl rozdělen na dvě půle vždy na jeden týden a každý dostal bochníček chleba o váze 1,26 kg a půl kg mouky.Mouka byla vždy přidělena na poukaz od c.k. okresního hejtmanství a jezdil pro ni p. H.Kelner do okolních mlýnů. Za tu mouku dodával obci chléb.Dne 17. a 21. ledna a 21. února byly povolány ročníky do 50 let. Mezitím byli u odvodu starostové a radní v Praze na Střeleckém ostrově, to byl odveden z naší obce druhý radní a byl povolán 21. února. Dne 26. dubna byla zase klasifikace koní v Zlonicích a odvedené koně se dodávaly podle nařízení. Dne 29. dubna byl zase odvod narozených 1898 a odveden jeden. Také byl přidělen osev na korec 60 kg semene. Z jara byl soupis obilí, každý musel udat co bude siti. Po sklizni obilí odvádět komisionáři p. Vilému Fantovi z Malých Hořešovic za cenu:
1q pšenice 38 korun
1q žita 34 korun
1 q ječmene 36 korun
Dne 9. června byly odvedeny ročníky 1865 až 1891, odvedeno bylo 5 osob. Také byly obci zrekvírovány kovové předměty, které musely býti zaslaný dne 12/9 dělostřeleckému skladišti v Hostivicích u Prahy. Také byl soupis všeho hovězího dobytka a obec musela eráru odvést 3 kusy. Také musela obec odvádět z jedné krávy ½ litru mléka denně, mléko se muselo po obci sebrat a každý den po poslu zaslat do Klobuk k Malypetrům. Také v tomto roce byli dodáni do naší obce uprchlíci z Tridentu a sice Angeli Carlo s manželkou a Cesar de Kasperi s manželkou a dvěma dítkami, ale pro neshodu musel být předán do Velkého Paleč?. Dále bylo dodáno dne 17. prosince 19 uprchlých osob rusínů i s dětmi, obec je musela ubytovati, 9 osob ubytováno ve dvoře, a 10 osob v obecním domě. Téhož roku musela obec dodat do Zlonic 650 kg bramborů 600 kg se muselo koupit od majitelů za 9 korun pro uprchlíky. Také obec musela odvádět slámu i trávu. Pro erár to se vypočetlo každému podle korců zasetého obilí.
1917
V tomto roce byli dne 2. února u odvodu 3 muži ročník 1899 a žádný nebyl odveden. Dne 23. března byly u odvodu ročníky 1872 – 1891. U těchto ročníku bylo u odvodu 10 mužů a odveden nebyl žádný. Dne 15. března byly sesbírány veškeré zásoby obilí a mouky vojáky. Na den 14. dubna byla zase stanovena klasifikace koní v Zlonicích a odvedené koně musely býti odvedeny na určená místa. Dne 15. května byla druhá komise a bylo odebráno u samozásobitelů vše co se nalezlo i to co měl povoleno na mlecí? lístky. Od toho měsíce musela obec odvádět měsíčně 8 až 12 kusů dobytka. Z domobranců kteří byli u odvodu dne 12. června ročníky 1867 až 1893 byli odvedeni 3 muži. Dne 18. září byli u odvodu muži narození roku 1897 až 1899 a odvedeni byli 3.
1918
V lednu byly u odvodu ročník 1900 u něhož byli tři domobranci, odveden nebyl žádný. Další odvod byl v dubnu a zúčastnilo se ho pět mužů, z nichž byl odveden jeden. Ke konci dubna byla zase klasifikace koní v Zlonicích a odvedené koně sebrali hned. V tomto roce měla obec dodati po sklizni 223 q slámy, 33 q sena a 215 q obilí. Následkem velkého sucha v tomto roce, nebylo možno obci aby stanovené množství dodala poněvadž stěží sehnala pro vlastní potřebu. Následkem toho byla podána žádost c.k. místodržitelství do Prahy na slevení kontingentu, která byla příznivě vyřízena. Rekvírovaný hovězí dobytek se zde platil 2,40 až 2,80 za 1 kg a 1 korunu příplatku. Dne 7. května bylo vyhlášeno stanné právo pro obvod soudních okresů Kladno, Slaný, Nové Strašecí a Unhošť. Dne 28. října přišel do obce Klobuk as 1 h. telegram oznamující osvobození země české prohlášení republiky a ustanoven Presidentem republiky T.G.Masaryk osvoboditel Národa. Dne 9. listopadu oslavovalo osvobození takév naší obci při němž promluvil k zdejším občanům učitel p. Václav Konipásek? Z Klobuk, který podal podrobné zprávy v nově zřízeném státě. Mezitím se vraceli muži z války. Přišlo jich celkem 22 a padlo jich ve válce pět a sice:
František Zima
Stanislav Patě (Patč)?
Václav Ševčík
Čeněk Richter
Josef Najman
1919
Toho roku na základě zmocňovacího zákona ze dne 25. února byl nařízen ministrem financí soupis válečných půjček a pokladničních poukázek rakousko-uherské banky na den 27.,28. února a 1. března konané berním úřadem v Slaném. Na to bylo vyhlášeno na den 4. března okolkování bankovek které se provedlo cukrovaru v Klobukách. Téhož roku po všech sv. napadlo ohromné množství sněhu takže mnoho řípy ještě zapadlo, ale v pár dnech sníh slezl a mohlo se zase v práci pokračovat.
1922
V tomto roce se rozboural? Obecní domek č.p.10 který stál ve středu obce na ?? sešlosti postavila obec nový domek na které se přeneslo číslo 10. Stavba tato stála 65 000 Kč na tento obnos se obce dlužila od Hospodářské Záložny v Slaném 60 000 Kč na splatnou dobu 15. roků.
1924
V těchto letech zde býval jediný krám to u Kolmanů, někde za rybníkem. Tato prodejna ale záhy zanikla. Toho roku bylo započato s parcelací Dvora Kokovice č.p.1 pudy bylo lidem dáno as 90. hektarů. Na to se občanstvo usneslo odložiti posvícení které se zde drželo za týden po sv. Havlu a odloženo za týden po sv. Martinu.
1926
Dne 28. února vypukl požár v panských stodolách v ohradě, které byly naplněny slámou a travinou, k ohni se dostavily hasičské sbory z Klobuk, Vrbičan, Panenského Týnce, Úherce a Telce.
1927
Dne 6. března bylo v obci usneseno a započato se zaváděním Elektrického proudu, na který byla učiněna výpujčka 90. tisíc, na to obdržela naše obec ze státní pokladny 23. tisíc subvence, za vedení toto bylo zadáno p. Jeníkovskému ze Slaného.
1928
Tento rok byli veliké mrazy a mnoho sněhu napadlo, takže velká část ovocných stromu a ořechu zahynulo.
1929
Skupina obyvatel Kokovic:
1930
Pravděpodobně Antonín Bernášek, nebo jeho bratr.
1932
Dům u Mildorfů:
1934
V těchto letech děti chodily na první stupeň do Klobuk. Na druhý stupeň už musely chodit do Zlonic, nebo do Peruce. V obci byl obchod v domě u Mildorfů, dále pak v domě kde dnes bydlí rodina Grešlova. Trafika byla v domě u Škutchanů. Navíc zde byly dva hostince, jeden v místě dnešní restaurace a druhý u Grešlů. Obyvatelé se živili zemědělstvím. V obci byly 4 větší statky, a to u Mildorfů, Svobodů , Bernášků a hospodářský dvůr Kapituly. Fungovala zde také kovárna pana Jelena. V tomto roce dne 21. května byla zasazena Švehlova lípa u kapličky druhý strom od východu. Oslavy se zúčastnil dorost na které promluvil jejich řečník. Dne 19. června vznikl požár v č.45 patřící dvoru shořela střecha a místy prohořeli stropy, k němuž se dostavilo 6. hasičských sborů z okolních obcí, a sice Telce, Uherce, z Hořešovic, Klobuk a z Vrbičan.
1935
Rok pro úrodu špatný a moc suchý, takže se obilí ani nevymetlo. Následkem toho sucha obdržela obec na 12 000 Kč subvence. Tato částka byla dáno v Hospodářském družstvě v Klobukách v obilím?. Také onemocněl dobytek měknutím kostí a velká část ho vyhynula. Ceny byly určeny monopolem a mlelo se na knížky ve mlýnech.
1936
Začátek roku přišel slibný, ale v červenci počalo pršet buďto každý den, tak že žito bylo svázané a dostat domů se nemohlo, pšenice a ječmeny byli samé bežáky?, tak že se nemohli strojem sekati, travin bylo dost. S tim se žně (nečitelné) až do září.
23/4 1938 (podpis nečitelný) (podpis nečitelný)
okr. šk. Inspektor okr. hejtman
1939
Neblahý 15.3. 1939 zasáhl i do všedního života naší vesničky. Vyrovnané politické názory spoluobčanů byly zaměřeny v nenávisti k okupantům. 2. září započala se druhá světová vojna (nečitelné) a to německým vpádem na polské území.
Zdroj: Vorlíčkova kronika obce Kokovice, předválečná část, kterou psal pan Josef Mildorf.
1940 - 1945
V těchto letech se něco změnilo. Kromě faktu, že byla válka a někteří z místních museli nastoupit nucené práce, tak se změnilo i to, že z řady lidí se stali takzvaní kovozemědělci. To znamená, že za prací dojížděli a doma dále hospodařili. Místní mládež musela navštěvovat tzv. Kuratorium (něco jako pozdější Pionýr). Němci potřebovali výživu, bylo nařízeno starostům plniti kontingenty obilí a domácích zvířat ve svěřené obci. Lid počínal pociťovat německou ochranu. Z nejhorší situace ve výživě pomáhal mlynář Josef Netrefa, který byl za to německými úřady pokutován. Do koncentračního tábora byl odvlečen zdejší občan Fr. Kadlec st. Který se šťastně vrátil.
Fotografie z roku 1941:
Pohledy Kokovic z roku 1943:
Josef Krupka 1894 - 1961:
Ve válečných letech uspořádala místní osvětová komise řadu divadelních představení. Byl ustanoven Sbor dobrovolných hasičů a objednána motorová stříkačka, která došla až poosvobození. V dubnu 1945 byli do obce přiděleni Němci z hornoslezské pánve. Pražská revoluce, signál celonárodního povstání, zalétla v prvních hodinách do naší obce. Prostřednictvím občanů ze sousedních Vrbičan byly dovezeny zbraně od partyzánů z Oříškova jako samopaly, pušky, granáty, ba i několik pancéřových pěstí. Shromaždiště zbraní byl obecní domek. Z občanů byli sestaveni hlídky na výpadových silnicích. V obci se nalézající Němci byli shromážděni v hostinci pí S. Vokáčové na sále, kde čekali do dalšího řízení. 8. května 1945 v večerních hodinách pozdravilo několik spoluobčanů, hlídkujících na státní silnici Praha – Louny tanková čela Rudé armády spěchající na pomoc Praze. Při osvobození obce Sovětskou armádou byly zde rozmístěny německé okupační jednotky a sice u silnice ke mlýnu, dále v prostoru místní komunikace mezi dnešní hospodou a dnešním zahradnictvím pana Lisky (za humny). Poslední jednotka byla umístěna mezi obcemi Kokovice a Třebíz poblíž chomutovské silnice. Zde také došlo k jedinému střetu. Německá vojska ve spěchu ustoupila. Po jistý čas zde byla Sovětská vojska ubytována a to na zahradě domu u Kliků (dříve Krupků). Dosavadní starosta obce p. Josef Mildorf po něm nějaký čas p. Frant. Svoboda, byl vystřídán p. Václavem Routnerem , prvním předsedou MNV. První místní národní výbor se skládal z občanů pp. Václav Routner malorolník, František Mrázek zedník, Jan Frýdl pensista ČSD, Antonín Jánský malorolník, Karel Krupka rolník, Jan (nečitelné) zemědělský dělník, František Svoboda statkář, Rudolf Dolejš listonoš, Rudolf Smrt malorolník, Jan Netrefa mlynář. V předsednictví se vystřídal pp. Fr. Mrázek a Jan Frýdl.
Záznam v kronice po dobu okupace až do roku 1946 psal Bedřich Prokop Kokovice č.28, který se odstěhoval do pohraničí. Doplněk k okupaci: Německou okupací byli zatíženi zemědělci všech svých výrobků povinnou dodávkou, kterou donucovali i domovními prohlídkami. Též se prováděly sbírky na Německý Červený kříž a prádlo šactvo pro vojsko. Z rádia byly odstraněny krátké vlny, ale cizina se poslouchala stále, třeba bylo vyhrožováno i trestem smrti. Ke konci války prostoru za Klobukami směr Telce byli ukryti partyzáni. Pan Antonín Jánský vybíral od důvěryhodných lidí jídlo a nosil ho nim. V roce 1945 v dubnu procházely po státní silnici hladový Ruský zajatci pro které občané 2 dny vařili a pekli. Pan František Svoboda jim to dovezl koňma do Hořešoviček kde jim jídlo bylo rozděleno. Pancéřové pěstě byly dovezeny z Hořešoviček v noci ze 7. na 8. květen. Při neopatrném zacházení byl jeden občan lehce zraněn. Dne 8. května v 8 hod. večer vítala většina občanů Rudou armádu na státní silnici. Po menší přestřelce s Němci část občanů noclehovala v Hořešovičkách. Dne 9. května směr od Klobuk projížděla naší obcí tanková obrněná divise slavné Rudé armády, která byla vřele vítána jako osvoboditelka. Jednotlivé oddíly projížděly po několik dní naší obcí. Od 5. května se na polích nepracovalo.
Tuto část kroniky zachycují okupaci psal pan Bedřich Prokop
1946
Dne 26.5. konané volby do ÚNS přinesly změnu místního národního výboru, který se představil v tomto složení:
Předseda: Ant. Jánský
Členové: Rudolf Amft
Frant, Kadlec
Fr. Čížek
Old. Dvořák
Josef Routner
Bl. Ekertová
Routnerová
Josef Ehrlich
V tomto roce pořádali místní hasiči I. krokové? cvičení na louce u Kovárny, kde byly postaveny všemožné zábavní atrakce. Zima toho roku byla neobyčejně krutá, teploměr stále ukazoval -19 – 20 C mrazu. Napadlo dost sněhu.
1947
Dne 8. června byla slavnostně odhalena pamětní deska básníku Karlu Tomanovi. Slavnost zahájil o druhé hodině odpolední předseda MNV Jánský. Přivítav hostí předal slovo zástupci ministerstva školství, který promluvil o významu, práci a životě Karla Tomana. Po odhalení desky byla slavnost předsedou MNV ukončena. Občanstvo odešlo na slavnostní koncert do zahrady, který byl u kovárny. V roce 1947 mrazy trvali až do jara, když náhlá obleva asi 30 cm sněhu způsobila povodeň. Voda naplnila oba rybníky, tak že přetékali škoda nebila žádná jelikož zem byla zmrzlá. Rok byl velice suchý obilí místy ani nevymetlo i vojtěšky uschli, takže dobytek nebylo čím krmit. Obilí sypalo po korci 2 – 5q řepy narostlo 20 – 40q po korci i brambor bylo málo. Obilí stálo 400 Kčs a k tomu státní příplatek na sucho 200 Kčs. Řepa stála 60 Kčs a státní příplatek 20 Kčs za 1q. Dále bylo vyplaceno rolníkem 30 tis. jen do 15 h. zemědělské půdy. Řepa pro veliké sucho se těžko vyorávala ani orat to nešlo, silo se žito a pšenice až listopadu menší přepršky umožnili obilí na podzim vzejít a v prosinci vše do orat. Počet obyvatel se zmenšil od roku 1945, 217 osob na 196 následkem přesídlení do pohraničí.
1948
Dobrovolný hasičský sbor pořádal třetí ples. Při únorových událostech byl sestaven akční výbor MNV se neměnil vše prošlo klidem. KSČ pořádal posvícenskou zábavu jiné kulturní a společenské akce se nekonali. Zima byla mírná, ječmeny se sílí již v březnu. Na jaře byl veliký výskyt škůdců na řepy drátovců nosatců (nečitelné) a larvy můry osenní. Řepa byla jími se žraná tak že musela být setá až 3 krát. Výnos byl as poloviční proti tomu jenž byla zachována dala až 300q po h. přes léto dosti pršelo rok byl dosti úrodný. Při vyorávání řepy bylo velké sucho řepa se těžko vyorávala obilí špatně scházelo pšenice vzešla až na jaře. Bramboru narostlo dost ovoce bylo průměrně. Z hospodářského dvora Kapituly se stal Státní statek. Místní zemědělci hospodařili dál většinou soukromě. Na podzim bilo rozparcelováno od státního statku as 40 h. půdy a poděleni zemědělci do 5 h. obce Kokovice, Uherce, Hořešovičky. Počet obyvatel se zmenšil ze 196 na 184.
1949
Zima mírná bez sněhu práce polní začali již v březnu obilí a řepa trochu zamokli, od května do konce listopadu nepršelo vůbec. Nepříznivé počasí se projevilo na úrodě, vojtěšky nenarostli druhé seče (nečitelné). Obilí špatně metalo, a před zráním zaschlo a hlavně pšenice po vojtěškách byla samá zadina. Řepy narostlo asi 50q po korci pro velké sucho nebilo je možno vyorat pár koní měl co dělat. Brambor bylo málo drobné nebylo možné vybrat na jídlo a semena. Na ovocném stromu řádí škůdce zaviječ jablečný puklice švestková hospodáři málo ovocné stromy stříkají. 28.2. byla podepsána první výrobní a dodávková smlouva z hospodářským družstvem. Smlouva zplněna nebila pro vysoký kontingent a sucho. Trestní řízení za nesplnění smlouvy bilo zastaveno a vše prominuto. Domácí porážky během několika měsíců všem zemědělcům povoleny. Cena pšenice za 1q 480 Kčs žito q 360 Kčs ječmen 400Kčs brambory 98 Kčs l mlíka 4,50 Kčs kg vajec 44,20 Kčs na volném až 10 Kčs za kus za hovězí maso 11 – 19 Kčs za kg živé váhy švestky 1 kg za 4 – 7 Kčs jablka 5 – 10 Kčs. Jediný výkup hospodářské družstvo a mlíkárna. Hasičský zbor pořádal svůj 4 ples. Jiné zábavy zde nejsou občani sou odkázáni na sousední obce. Předseda Antonín Jánský se vzdal předsednictví MNV pro nemoc. Na jeho místo nastoupil Oldřich Dvořák, který byl po krátkém čase vystřídán Jaroslavem Brdáčem t.č. obecním strážníkem a zásobovacím referentem. 1. března Jiří Králíček předal svůj obchod vzájemnosti Slaný od 1. září máme autobusové spojení Slaný – Panenský Týnec. Na podzim byl zaveden do obce telefon díry vykopali občani. Veřejná hovorna hostinci Anny Vokáčové. Počet obyvatel se zvýšil ze 184 na 191.
1950
Hasičský zbor pořádal svůj obvyklý ples v únoru. Jiné zábavy ani přednášky se obci nekonají. Občanstvo je pro společenské a kulturní zábava odkázáno do obce Klobuk. Druhá výrobní a dodávková smlouva podepsana 28. ledna byli námitky mezi rolnictvem pro vysoký předpis mléka 4 100 l. Zima bila mírná nechalo se i orat sít se začalo již 15. března vše bylo za pěkného počasí zaseto a dobře vše vycházelo. Veliký výskyt nosatce lobečkového a larvy můry osenné. Někteří hospodáři jal zbírali až kýbl za půl dne pod kouskem trávy neb vojtěšky kam se do rána slezli. Řepě a jiným plodinám neuškodili. Nepršelo v době metání obilí utrpěli hlavně pšenice seté po vojtěškách. Sena na rostlo průměrně. Červenci byl sestavován společný pracovní žňoví plán za účasti předsedy ONV Kupky, pro nepochopení občanstva sestaven nebyl. Žně probíhali uspokojivě třeba že i pršelo. Obilí posekalo místní družstvo traktorem a vazačem a ještě z (nečitelné) kterým bili za půjčeny vlastní vázače. 12. května vykoupila státní strojní stanice od rolníků 4 vázače 2 mláticí soupravy a 1 traktor.Dodávku obilí nesplnili 4 rolníci. Brambor bilo dost hlavně kdo hnojil a měnil semena dodávka splněna.
Řepa dobře pohnojena a obdělána dala až 350q po h. řepa se špatně vyorává pro sucho mají rolníci do 10 h. mají řepu ke dni 27. října sklizenou. 27. října na padl první sníh a zapadla řepa Františku Svobodovi 3 h státnímu statku 3 h. Místní strojní družstvo před deštivým počasím oralo i v noci 30. října padal sníh znovu trvá deštivé počasí sníh roztál na řepě se ne nechá pokračovat sníh padal ještě jedenkrát ale hned roztál tak, že práce na řepě mohla být dokončena. Prvnímu listopadu schází zasít 2 h žita 24 h pšenice orba je provedená na 20 %. Do 4, prosince zaseta pšenice a žito na 100 % 5. prosince mráz zastavil všechnu orbu. Mlíko splnilo jen několik rolníků na třetí čtvrtletí ostatní ne pro vysoký předpis. ONV jim vyměřil pokutu průměrně každému deset tisíc Kčs. 7. listopadu byl vykoupen družstevní traktor i s příslušenstvím. Nájemce č. 5 Čeněk Richter se vystěhoval pozemky jsou bez hospodáře neobdělány. Obec vysadila na obecní stráni 100 třešní za pomoci několika členů výboru. 16. prosince zima mírná bez sněhu mráz 2 – 4 C orat se nenechá orat je (nečitelné). Úroda ovoce je průměrná na švestkách řádí puklice. Jablka byla červivá náchylná hnilobě. 24. prosince obleva 25. prší26. – 27. padá sníh 30. mráz 21 C 31. 10 C mlha zamračeno mrzne. 17.6. byl se staven noví MNV za předsedu byl zvolen Jaroslav Bradáč, Zemědělský referent Antonín Jánský, finanční Josef Erlich, zásobovací Josef Stehlík, kulturní Jiří Králíček, členové výboru Rudolf Amft, František Čížek, Karel Boula, Václav Vorlíček, Josef Krupka, Anna Routnerová, Bohuna Lepešková, Josef Routner, Václav Lepeška, Jiří Krupka. Na podzim byla v obci obnovena pouliční světla, která byla za okupace Němci sňatá. Obecní rozpočet na rok 1950 vydání 89 190 Kčs příjem 66 860 Kčs. Počet obyvatel ke dni 31.12. 176 osob.V listopadu byl proveden geologický průzkum půdy.
Viděl 18.6.1951 (podpis) Josef Liška O.K.C?
Fotografie z roku 1950:
Hasiči Kokovice:
Netrefův mlýn:
samosběr jablek
(Provozovatel, 13. 9. 2007 16:17)