Obec Klobuky - Kokovice

 Kronika obce:

Podle prvních zpráv z počátku 14. století se Kokovice skládaly z několika vladyckých statků.Na nich seděli roku 1318 vladykové Ondřej Petr a Kunrát z Kokovic. Bušek z Kokovic zapsal roku 1362 plat na Kokovicích kapitule Všech svatých a koleji mansionářské a jako jeden z patronů kostela v Telcích se připomíná ještě roku 1368. Jeho nástupcem a držitelem části vsi byl Jindřich Kokovec z Bílého Újezdce (nynější Šternberk u Ledec) připomínaný v letech 1381-88. Vdova po něm Dorota dědila dvůr s dvojím poplužím a část vsi a to vše zapsala roku 1404 a 1406 Štěpánovi ze Žehrovic a Boryňovi ze Lhoty.Ve vkladu dědictví této Doroty Kokovcové z Újezda je roku 1404 poprvé uváděna zdejší tvrz. Mimo ní seděl na Kokovicích roku 1394 také Aleš ze Slavětína a ve stejné době je i jmenován ještě Mareš z Kokovic, který zemřel před rokem 1408 a odkázal nějaké peníze Strahovskému klášteru. Měl dceru Přibu která, také nábožensky založená, si roku 1419 uložila peníze u křižovníků a učinila je i dědici svého skrovného jmění. Kromě již uvedených se roku 1408 připomíná Rejman z Kokovic a roku 1419 Petr z Kokovic. Dalším známým je Stan z Kokovic narozený kolem roku 1405 a naposledy zmiňovaný roku 1468. Posledním známým je Alexander z Kokovic, jmenovaný k roku 1498. Na konci 15. a začátkem 16. století držel Kokovice Jindřich Hořešovec z Libušína, od kterého kupuje kolem roku 1505 Habart Kokovský z Hertenberka tvrz, dvůr a ves Kokovice s částmi Kvílic a Kutrovic. Podle tohoto Habarta, osedlého na Kokovicích, se větev rodu z Hertenberka na Loketsku dále nazývá Kokovští z Hertemberka.  Jeho syn Petr byl ve své době známý výtržník, který se soudil s Jindřichem Hořešovcem a nechal jakéhosi Prokopa za hrdlo ke kolu u vozu v zimě přikovat, až ten z toho umřel. Jeho manželkou byla Eufrozina, rozená z Martinic. Roku 1539 přijel Petr Kokovský na smečenský zámek, kde se střetl s manželčiným synovcem Janem Bořitou a toho konví do hlavy uhodil a zkrvavil. V tomto století připomíná gruntovní kniha rovněž rod Gerstorfů.  Petr Kokovský zapsal Kokovice roku 1551 svým bratrancům Habartovi a Janovi, kteří je roku 1553 převzali. Oba zemřeli bez mužských potomků. Po Habartovi zůstaly 3 dcery, z nichž nejstarší Kateřina vyplatila své sestry Johanku a Alenku a roku 1574 převzala Kokovice, kde hospodařila se svým manželem Kryštofem Elznicem z Elznic. Po jeho smrti se roku 1593 vdala za Buriana Voračického z Paběnic a přežila i toho. Burian zemřel roku 1597 a Kateřina se provdala potřetí, tentokrát za pána z Věžník, a prodala Kokovice roku 1601 Barboře Doupovcové z Chyše a Egerberka, rozené Pětipeské, manželce Bedřicha Doupovce z Doupova. Tak se staly Kokovice součástí panství Vraný. Dalším pánem na tomto panství byl Vilém Vojtěch Doupovec z Doupova. Právě tento Vilém z Doupova byl konfiskací po roce 1620 postižen ze slánské šlechty nejvíce. Všechny takto zabavené statky koupil v roce 1623 Jan Zdeněk Vratislav hrabě z Mitrovic. Ten byl manželem Kristýny, sestry Viléma Doupovce a ještě roku 1654 je v Berní rule uváděn jako majitel statku Vraný. Roku 1661 byl od dílu Vranského pana Jana Bílka z Bilenberka separován stateček Kokovice a převeden k ruce Jana Karla Hložka ze Žampachu. Ten však roku 1668 připadl k panství Třebíz. Roku 1715 se Kokovice dostaly s půlkou panství Třebíz, zvanou Klobuky, opět k Vranému, a tedy k pražské kapitule, kde už zůstaly. Za třicetileté války byla kokovická tvrz spolu s dvorem téměř zničena a v roce 1659 z nich zůstalo jen několik zdí. Zatímco dvůr byl ve druhé polovině 17. století obnoven, zříceniny tvrze postupně zmizely. Tvrz stávala na mírném ostrohu, chráněném ze stran potoky a od východ rybníkem, kde se dodnesříká Na hrádku, a v předpolí byl dvůr. V roce 1848 uvádí František Palacký v knize „Popis královstwí českého, že Kokowice mají 25 domů a 242 obyvatel.  V roce 1850 byly Kokovice samostatnou obcí v okresu Slaný.