Jdi na obsah Jdi na menu
 

Slovo na úvod:

Takže hospoda bude v novém. Dění tam budu sledovat. O akcích tam pořádaných budu informovat.

Stalo se:

Duben 2011

  • V hospůdce proběhla taneční zábava

Prosinec 2010

  •       Kokovické děti slavily v hospůdce Mikuláše. Poděkování patří paní Henselyové, slečnám Klikovým, Jindrovi Vodňanskému a Obecnímu úřady za poskytnuté cukroví.

Listopad 2010

  • V hospůdce proběhla Posvícenská zábava.

Září 2010

  • Již delší dobu funguje v hospůdce dětská klubovna a to ke spokojenosti dětí.

Srpen 2010

  • V hospůdce se konala výstava fotografií a loutkové divadlo pro děti. Tentokrát loutkové divadlo dopadlo špatně. Návštěvníci to nepochopili a po deseti minutách většinou odešli. Ale hodnitit si netroufám. Zde je slovo kritika Ondřeje Štingla:

 

Teatro Truhla - loutkový western Promise Town (Temný loutkový western z texasko-mexického pohraničí o slibu daném v dětství a jeho platnosti i po smrti.

...když nad prérií zuří postmortální chaos, není rozumné opouštět bezpečí hrobu...
"Dětský pláč je nejkrásnější scénická hudba.") . Dost dobré, řekl bych, i když "naši nejmenší" možná dostali trochu záhul (nevím jak často je loutka kostlivce z pódia oslovovala větou: "Jsem mrtvej. A co vy, děti? Jste taky mrtvý?") Pěkné písničky doprovázené naživo na national steel kytaru, pot stříkající z herců, oheň na jeviští a další dechberoucí speciální efekty, morální ponaučení (kamarádi mají držet proti sobě, s ďáblem není legrace, pití, kouření a konzumace lehkých drog v rozumné míře prospívá). Celkem doporučuju.

 

Duben 2010

  • Byla uspořádána taneční zábava, kreré se zúčastnilo asi 50 lidí a všichni byli spokojeni. Někteří kokovičtí začali chdit do Telec. Ale to není nic neobvyklého, protože někteří Telečtí a Klobučtí zase chodili a chodí k nám.

Únor  2010

leden 2010

  • Proběhlo druhé a poslední rozloučení a po té předání hospody.

    Obrazek

     

  • V kokovické hospůdce proběhlo rozloučení s ní za účasti asi 40 návštěvníků.

prosinec 2009

Tak jsme se dočkali zklidnění situace kolem hospody. Proběhla schůze občanů. Účastnil se jich i redaktor Slánských listů. Snad jen krvelačná nejmenovaná televize chyběla.Než to začlo, četl jsem si to, co vyjde ve Slánských listech. Tam pan Dick sebevědomě tvrdí – kamarádi jsou s námi. Já si myslím, že vesnice je rozpolcená, tak půl na půl. A pak to začalo. Za přítomnosti zastupitelstva pan starosta přivítal asi 45 občanů Kokovic, asi 10 občanů Klobúk, stejné množství občanů Úherec a asi 30 přátel o kterých nevím odkud přijeli - snad s pomocí navigace. Starosta nás seznámil se stavem investic v obci. Je nutné říci, že množství prostředků, které k nám nyní plyne je opravdu mimořádné. Pak dostala slovo zájemkyně o pronájem paní Henselyová. Zdůraznila, že chce radikálně zlepšit provoz restaurace. Pokud jsem dobře slyšel tak chce:

  • zavést víkendový provoz 11 – 13 hod (dnes je 12 – 14)

  • prodávat v restauraci dorty

  • vyvařovat

  • v oblasti kultury slavit ovírání studánky pod ovčínem (chtělo by to ale uklidit, je tam bordel a odpadky – doplňuji já). A toto paní Dicková nezajišťuje.

Po celkem nepatrné diskuzi se začalo hlasovat. Výsledek 29 hlasů pro paní Henselyovou, 27 pro paní Dickovou a to z hlasů občanů Kokovic a Klobuk. Jak hlasovali přátelé či zastupitelé jsem nezachytil. A tím celá story končí a snad už bude klid.

Jen několik otázek zůstalo. Podivný pocit z hlasování. Zastupitelstvo nařídilo Osadnímu výboru pozvat občany Kokovic ten však pozval i "přátele". Navíc si ale jeden pozval občany Úherec, aby hlasovali pro něj, druhý občany EU aby hlasovali opačně, no a třetí pečlivě vybral občany Klobuk a ti se ukázali jako rozhodující. Nemám nic proti občanům Klobúk, ale proč nebyla pozvána třeba paní Jelenová. Celý život žila v Kokovicích. Nabízí se jediné možné vysvětlení. Neví se jak by hlasovala. Ale to všechno není tak důležité. Podivné je, že zastupitelé nerespektovali svoje vlastní usnesení. Nezpochybňuji výsledek hlasování (tolik demokracie si zase nezasloužíme), jen tak nahlas žasnu. Ale na ten dortík občas zajdu.

A můj závěr z celého dění? Projekt Polka a Valčík, který měl mimo jiné obnovit komunikaci začal špatně. Komunikace je nulová a vesnice rozpolcená. No a ten Oťas když věděl, že půl vesnice je s ním spokojeno a půl ne? Ten měl jen dvě šance. Buď se na to vykašlat hned, nebo docílit toho, aby byla spokojená i ta druhá část. I když každému člověk nevyhoví, zvláště když ten člověk nechce. A nový zájemce? Tomu nezávidím. Buď bude sloužit té své půlce, a pak skončí rychle, nebo získá i tu druhou. To bude težké, ale dokázat to lze. Slibem ne, jen činy. A tak jsme si mohli podobnou nedůstojnou volební šaškárnu odpustit.

A navíc, ono už se stejně rodí v hlavičkách našich "Přátel Kokovic" jak tu hospodu zprivatizovat..... Poznámka na konec. Ti pozvaní úherčtí nakonec zůstali ve výčepu, volit ani nešli s tím, že Telce taky nejsou daleko. A to pivo si na rozdíl od "přátel Kokovic" zaplatili.

 A přichází první článek SL:

 

V Kokovicích vzplál boj o hospodu!

Ke kuriózní situaci došlo v posledních týdnech v Kokovicích u Klobuk. Zatímco na podobných vesnicích jinde jsou lidé rádi, že hospodu vůbec někdo provozuje, zde se vesnice rozdělila v názoru, kdo by měl být tím, který bude hospodě šéfovat a nosit pivo. Hospodu pronajímá obecní úřad Klobuky, ale zastupitelstvo si s případem neví příliš rady. Proto nakonec dospělo k názoru, že nechá rozhodnout štamgasty v hospodských volbách.

O co vlastně přesně jde, to jsme zjišťovali u starosty Klobuk, které Kokovice spravují, Vladimíra Procházky. „Někteří občané v Kokovicích nejsou spokojení se současnou nájemkyní objektu paní Dickovou. Požadují vyšší úroveň hospody, obsluhy, a proto se přihlásila paní Henselyová, že by si to chtěla také pronajmout. Já jako zástupce obce jsem ale nezjistil žádné nesrovnalosti a nemám důvod jen tak měnit nájemce či mu dávat výpověď. Nájem platí řádně, kontrola hygieny byla také v pořádku, takže nemáme důvod. Ale zabývat se míněním občanů se musíme,“ řekl pro Slánské listy starosta.

Jde o skutečně kuriózní situaci, kterou údajně vyvolali nespokojení chalupáři, převážně z Prahy, rovněž pak kokovičtí občané, kteří v obci zas tak dlouho nebydlí či ti, na které se nespokojenci obrátili. Stěžují si na neochotu obsluhujícího pana Dicka, na nemožnosti pořádání kulturních akcí dle jejich představ i na to, že prý je obsluha na ně zvláště v pozdních hodinách zbytečně nevrlá. Na druhé straně ale existuje petice, kterou obdržel klobucký obecní úřad a pod níž je podepsáno na 70 lidí, z toho 35 z Kokovic. Petice občanů se staví za setrvání nájemkyně paní Dickové v jejich hospodě. Tak jak je to tedy, o co tady jde? Pro zjištění dalších informací jsme samozřejmě do Kokovic jeli.

Po krátkém obcházení zavřené hospody (otevírá zpravidla od 18 hodin) nám najednou kdosi otevřel dveře s dotazem, zdali něco nepotřebujeme. Náhoda tomu chtěla, že tím mužem byl právě Ota Dick, druhou stranou tak kritizovaný. Tedy ten muž, který v hospodě nosí pivo. „Myslím, že na nás udělali takovou menší ´boudu´. V Kokovicích žijeme 16 let, s každým se tu známe. Hospodu provozujeme již čtyři roky a skoro dva roky nám trvalo, než jsme ji s přispěním pivovaru dali dohromady. To ale musíte pivovaru něco dokázat, například, že tu je určitá výtoč piva a podobně. Nebylo to zrovna lehký, předtím tu byly například staré umakartové stoly, prostě nic moc. A před dvěma lety nás ještě někdo vykradl a udělal tu velkou škodu,“ říká dost posmutněle Ota Dick.

V Kokovicích žije včetně dětí asi 100 obyvatel a do hospody chodí porůznu asi třicet stálých hostů. Celá iniciativa může prý vycházet z aktivity jiného majitele hospody, té v Klobukách. Právě dcera tohoto majitele totiž o možnost pronajmout si hospodu místo Dickových požádala. Praxi má a podle našich informací je zatím bez zaměstnání. Na vesnici jsou často velmi podivné vztahy mezi lidmi a to i v době, kdy by více měli držet pospolu. Starosta Procházka říká, že se zastupitelstvo společně s osadním výborem, jehož předsedkyně je na straně kritiků, dohodlo, že dovolí, aby si lidé zvolili nájemce hospody sami a že výsledek bude vedení obce respektovat.

Svým způsobem je to velmi kuriózní, protože stávající personál může na obecním úřadu žádat v případě své porážky dodržení smlouvy. Pak by muselo zastupitelstvo čekat až doba pronájmu vyprší. Jak to ale vše dopadne, si těsně před naší uzávěrkou nikdo neodvážil odhadovat. „Lidé se na vás naštvou, kdy jim třeba něco nedovolíte. Někteří přijdou již po zavírací hodině, kdy už vše máme umyto a domáhají se vstupu. Není divu, že to odmítneme. Když tu zůstávají déle, to nám přece nevadí. Ale když tu po jednom divadelním představení nechali na sále velký nepořádek a nehnul jsem s nimi, aby si to přišli uklidit, tak přece není divné, že to nechceme už opakovat,“ vysvětluje některá témata kritiky svých odpůrců Ota Dick. Chtěli jsme samozřejmě dát prostor také druhé straně sporu, ale v neděli 29. 11. večer na vyzvánění mobilního telefonu nové zájemkyně o nájem nikdo nereagoval.

A kdo vlastně rozhodne o tom, která z nájemkyň má v hospodě být? O tom v době naší návštěvy ještě přesně nevěděl ani pan Dick. „Nejspravedlivější by asi bylo, kdyby mohli volit jen lidi z Kokovic,“ říká i přesto, že jedním slovem dodává, že další kamarádi, kteří stojí při nich jsou například z Uherců. O způsobu voleb a voličích se tedy rozhodne až těsně před volbami. My jsme se snažili vytvořit prostor pro vyjádření i pro novou žadatelku o tento nájem, ale v neděli večer před uzávěrkou vydání jsme se na ni bohužel nedovolali.

Kokovický případ boje o hospodu spojený s hospodskou volbou nájemce občany je skutečně velká kuriozita. Vždyť v tržním hospodářství platí jediné. Když jsou špatné služby, zákazník nepřijde a majitel, či nájemce prostě musí zavřít krám. A přišel by zcela legálně jiný zájemce o tuto živnost.

Jaké verše by jako ódu na radost jedněch, či starost druhých, prostě na vesnický spor asi sepsal slavný zdejší básník Karel Toman (vlastním jménem Antonín Bernášek), který se v Kokovicích narodil? Možná by si mnozí v Kokovicích měli vzít za své vlastnosti, které proslulost kokovického básníka vytvořily. Ale to už je jiná písnička.

Ta současná hovoří o tom, že v kokovických tajných hospodských volbách, které se uskuteční v pátek 4. prosince od 19 hodin, se rozhodne o tom, kdo bude v hospodě jako šéf. Zdali do hospody i po volbách přijdou všichni ti, kteří tam dosud chodili, zatím nikdo nedokáže odhadnout. 

Sláva Pilík převzato ze Slánských listů

A druhý:

 

Boj o hospodu v Kokovicích zná vítěze, ale...

 

Málokdy bývá v Kokovické hospodě tolik lidí, kolik se jich sešlo v pátek 4. prosince tohoto roku. Přítmí vesnického sálu i nálevny přivítalo přes sto lidí. Od 19 hodin večer se tady totiž konalo „hospodské referendum“, jak tomu mnozí začali již říkat. Od návštěvy hospody, kde se rozhodovalo, kdo bude roznášet po hospodě pivo, neodradil většinu návštěvníků ani fakt, že v televizi běžel přímý přenos z veledůležitého boje Čechů se Španěly o „salátovou mísu“ ve finále Davisova poháru v Barceloně. V Kokovicích se totiž „bojovalo“ o podstatnější záležitost - kdo bude šéfem zdejší hospody.

Jak připomněl v úvodu starosta Klobuk, pod které Kokovice správně patří, Vladimír Procházka, zastupitelstvo si se situací, kdy mnozí lidé v Kokovicích chtěli změnu hospodského, nevědělo rady. Současná nájemkyně Jana Dicková si totiž veškeré povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy plní a tak obecní úřad neměl důvod jí dávat výpověď, i když to smlouva samozřejmě umožňuje. Tlak, patrně převážně mladších obyvatelů Kokovic či těch, kteří jsou spřízněni s místními chalupáři - herci či umělci - byl ale tak veliký, že zastupitelstvo na nátlak osadního výboru Kokovic přistoupilo k nevšednímu rozlousknutí tohoto oříšku. Prostě vyhlásilo volby, o tom, koho si lidé přejí za hospodskou. O možnost provozování se totiž z druhé názorové skupiny přihlásila Věra Henselyová.

Starosta po úvodu, ve kterém smysluplně využil situace, kdy v sále bylo velké množství místních a seznámil je se současným stavem a budoucností v obci, rozpočtem či některými investičními akcemi, brzy přistoupil k debatě o volbách

Na ty zvláště přespolní jistě netrpělivě čekali. Někteří totiž mají trvalé bydliště až v Praze. Právě osadní výbor Kokovic totiž, podle některých neoprávněně, v rozporu s rozhodnutím zastupitelstva, uvedl na pozvánku k volbám, že se jich mohou zúčastnit nejen občané Kokovic, ale také přátelé. Už to je velmi podivný přístup k volbám jako takovým. Nerozhodné klobucké zastupitelstvo zjevně nechtělo stranit nikomu, a tak upravilo volby tak, že zvlášť volili Kokovičtí a zvlášť ti ostatní s trvalým bydlištěm například v uvedené Praze, ale také Kladně, Vraném atd. To sklidilo z pléna určitou kritiku, o tom, jak se bude k těmto „cizím“ hlasům vlastně přihlížet.

Ve svém vystoupení Věra Henselyová - nová adeptka na provozování hospody - uvedla, že lidé do hospody neradi chodí a zvláště to, že za současného stavu není možné v hospodě organizovat mnohé akce, například ty pro děti, či konkrétně akci Otevírání studánek, či divadelní představení pro mládež i dospělé a podobně. Přitom se odvolávala na známosti mezi místními herci - chalupáři.

Současná provozovatelka Jana Dicková ve svém poněkud krátkém vystoupení, ze kterého bylo patrné její překvapení, že k volbám tohoto typu dochází, upozornila, že nikomu nebyly kladeny žádné překážky, když chtěl v hospodě něco pořádat. V rozhovoru pro Slánské listy pak řekla, že za vším je patrně jen získání práce pro zatím nezaměstnanou paní Henselyovou, která by, pokud by chtěla, mohla přece vést hospodu v Klobukách, kterou tam jen pronajímá její otec.

Kritika se snesla také na vedení obce, když zazněl názor, že osadní výbor se kdysi zvolil samozvaně bez řádné veřejné schůze. To patrně překvapilo i samotného starostu Procházku, který kritiku komentoval tím, že od příštího roku budou osadní výbory stejně zrušeny.

Názory a vyjádření i atmosféra voleb - nevoleb velice připomínala pasáže ze slavného a kdysi zakázaného Formanova filmu „Hoří, má panenko“ z roku 1967. Bodré a upřímné názory lidí, mnohdy nezkušenost, jak se vůbec volby mají dělat, určitá živelnost v projevech, kdy musel starosta nakonec používat megafon, to bylo koloritem kokovických hospodských voleb.

A jak to vše dopadlo? Po spočítání všech volebních lístků, které odevzdalo 93 přítomných, z nichž bylo 56 občanů Kokovic a 37 přespolních, takto: Kokovičtí se rozhodli dát ve 27 hlasech důvěru Janě Dickové, 29 lidí věří Věře Henselyové. U přespolních vyhrála zcela Věra Henselyová, které přivezlo hlas 28 přátel, Janě Dickové jen devět. Jak ale v závěru upozornil starosta, je výsledek hospodských voleb pro zastupitelstvo pouze vodítkem k jeho rozhodování (16. prosince a o jeho rozhodnutí budeme informovat - pozn. autora).

Pokud by se zastupitelé chtěli nechat vést pouze volbou občanů z Kokovic, bude rozhodování těžké, neboť názor místních je vlastně téměř totožný. Pokud by přidali také názor přátel, což je zcela určitě rozporuplné, neboť jde jen o to, kdo přesvědčí víc lidí, aby ho, třeba za jednoho paňáka, přijelo volit, pak by novou hospodskou byla Věra Henselyová.

Hledat pravdu a spravedlnost je obecně velmi obtížné a na vesnici je to patrně ještě těžší. Po rozporuplných názorech některých účastníků, proč se takové „divadlo“ vůbec dělá, možná skončily některé hlasovací lístky v kamnech, které stály a hřály jen metr od volební schránky. A původce toho aktu možná měl větší klid na duši než ti, kteří lístek do urny přece jen hodili.

Sláva Pilík – převzato ze Slánských listů 

Tak nám zastupitelstvo rozhodlo a vyhodíme Oťase a najemkyní se stala paní Henselyová. To, že zastupitelstvo nerespektovalo vlastní usnesení a to, že i při vlastní volbě došlo k podvodu někdo možná zapomene, někdo ne. No a sliby nové nájemkyně? Dva už neplatí. Dorty ani vaření v hospodě nebudou. Tak zbyl milý úsměv všem a otvírání studánek. Přeji jí úspěch a spokojenost návštěvníků.

A vychází další článek ve SL

 

Nechceme hospodu, kam se chodí jen na pivo a panáky, říká Ladislav Soukup z Kokovic

 

Ladislav Soukup: Rádi bychom do vsi i do hospody vrátili život.

 

Před několika dny jsme psali o situaci kolem hospody v Kokovicích u Klobuk. O tom, že ohledně toho, kdo by tu měl být hospodskou či hospodským, vznikl v této obci určitý spor. Po přečtení článku „V Kokovicích vzplál boj o hospodu“ nám strana, která si myslí, že by se hospoda mohla provozovat lépe, otevřeněji a tak, aby byla příjemná pro co nejširší spektrum hostů, vytýkala, že jsme jí v článku nedali prostor. Článek o tom, že v Kokovicích budou z rozhodnutí zastupitelstva volby hospodského, sice měl hlavně za úkol o této události pouze informovat, ale proč vůbec k takové situaci v malé obci došlo, to je nesporně zajímavé. Proto jsme si dali schůzku s Ladislavem Soukupem, který je jedním z těch, kteří si myslí, že by hospoda mohla a také měla fungovat lépe.

„Žiji tady osm let, máme tu trvalý pobyt, tak není možné říci, že za snahou změnit způsob provozování hospody stojí nějací chalupáři. Podobné je to s ostatními, většinou tu trvalý pobyt mají a pokud ne, žijí tady ve svých domech také dlouhá léta, jen trvalý pobyt mají kvůli firmě a podobně například v Praze. Snažíme se, aby vesnice nespala, snažíme se pořádat různé programy, například loni jsme dělali již druhý ročník soutěže Polka - valčík. Lidé přijdou, baví se, přijdou kamarádi a přátelé i z okolí. Ale když odpolední akce skončí, nemají kam jít. A přitom by bylo nejlepší, aby taková akce, které předcházelo dokonce i divadelní představení, byla zakončena sousedským posezením v místní hospodě. Ale to tu, bohužel, nejde,“ říká Soukup.

Pan Soukup je divadelním režisérem na volné noze a s manželkou vymýšlí různé projekty, které pak realizují. Jeden z posledních dělal například v Belgii, kde kvůli tomu žili celý rok. Domnívá se, že ani v dnešní době není dobré, aby se lidé uzavírali do sebe, aby vesnice byla jen místem, kam se jezdí jen přespat. A za prací, ale i za kulturou se pak jezdí někam do většího města. Společně s několika dalšími aktivními přáteli, generačně mladšími lidmi, si myslí, že je možné vesnice, a samozřejmě také Kokovice, oživit. Že je možné sem přinést různé akce a to i proto, že mnozí mladí mají malé děti a také pro ně je dobré různé akce pořádat. Hospoda by dle něj měla být středem kulturního života v obci, ale současní nájemci hospody tomu dle jeho názoru příliš nepřejí. „Například jsme z naší taneční soutěže Polka - valčík udělali spoustu fotografii a ty jsme chtěli pro občany vystavit na malé výstavce v sále hospody. Provozovatel sice dovolil výstavu v sále za lokálem instalovat, ale pak sál vůbec neotevřel. To přece postrádá smysl,“ říká kriticky pan Soukup a dodává: „Je tu parta lidí, která chce něco pro vesnici dělat. Chtěli bychom, aby hospoda v Kokovicích se dostala do širšího povědomí okolí. Aby se stala místem, kam se hojně chodí, kde se pravidelně dejme tomu šestkrát do roka něco dělá pro veřejnost a to nejen pro dospělé, ale i děti. Rádi bychom, aby lidé věděli, že právě u nás v Kokovicích je možné vidět divadlo, soutěže v tanci či i jiné, třeba kdo upeče nejlepší buchty, vánoční představení, nebo živý Betlém, jehož zakončení bychom si v hospodě dokázali představit. Když něco děláte a nemáte echo - ozvěnu v tom smyslu, že pak zakončíte své úsilí posezením se sousedy v plné hospodě, tak je ta akce jen polovičatá. Hospoda prostě má na vesnici žít a tady bohužel zatím nežila.

Na jedné straně jsou nápady, vize, na druhé je pak realizace, která často něco stojí. Jak tedy chtějí občané Kokovic, kteří nejsou spokojeni se současnou úlohou hospody, ani životem v obci, dokázat ostatní přesvědčit a jak chtějí získávat na podobné akce peníze? Jak chtějí přesvědčit ostatní, kteří už si zvykli na to, jak se v obci žije a ani moc změny nechtějí? „Víte, já tu snad ani žádného neústupného starousedlíka nevidím, vidím jen lidi, kteří změny chtějí a ty, kteří se změnám brání ne snad proto, že by je nechtěli, ale možná proto, že představa, že tu někdo nový či někteří mladší nějak zasahují do jejich života, jim není po chuti. Prostě jakoby přicházeli o nějaké své teritorium,“ vysvětluje pan Soukup.

Proč ale ti aktivní v Kokovicích, ti kteří si myslí, že místní hospoda nehraje svou roli v obci, jak má, proč se nepokusili o změnu již dříve? „Za předcházejícího hospodského nebyly takové problémy, ale pan Klika se odstěhoval do Slaného a hospodu pustil. Od doby nového nájemce sice uplynuly čtyři roky, ale nějaký čas nepoznáte, jak to vlastně myslí, jak to bude fungovat. Ale nyní už je jasné, že nemá zájem o komunitní věci, myslím, že o sousedy mu moc nejde. Byla tu sice Mikulášská, ale proč na sále byla taková zima? My prostě nechceme hospodu, kam se jen chodí na pár piv a panáky. Díky tomu, že se o nájem přihlásila paní Henselyová, věříme, že pokud by dostala příležitost, mohla by se kokovická hospoda změnit z hospody na pohostinství. A když bude pohostinná atmosféra, přijdou i lidé a na naší vesnici bude příjemnější a pestřejší život,“ přesvědčuje pan Soukup. A peníze? Letos získal právě pan Soukup 30 tisíc korun od Nadace Via na grant, který má za cíl rozvoj sousedských vztahů. Peníze byly poskytnuty na jednoroční činnost. A v Kokovicích se tak každý měsíc pořádaly work shopy pro děti, koupil se materiál na modernizaci dětského hřiště a peníze byly tak použity ve prospěch vztahů mezi sousedy.

Za poslední desítky let je zřetelné, jak společenský život z vesnic zmizel. Obce baráčnické dožívají, spolkový život je v nenávratnu. Mnohde na vesnicích shánějí alespoň hospodského za každou cenu, i za cenu velice nízkého pronájmu. Tady v Kokovicích je podle pana Soukupa dost lidí, převážně mladší generace, kteří mají svou vizi, ale i konkrétní představy jak společenský život v obci ve prospěch dětí, mládeže, mladých rodičů, ale i starších lidí včetně starousedlíků obohatit. K tomu jim, dle jejich názoru, má posloužit i otevřený přístup kokovické hospody. V době, kdy vychází toto vydání Slánských listů již bylo rozhodnuto, kdo bude v brzké době hospodu vést. Zdali současný spor a jeho řešení povede ve zlepšení života na malé vesnici, to je ale ještě otázka. Na ni zcela jistě budeme znát odpověď už letos, ale jaká bude, to je pouze v rukou kokovických občanů.

Sláva Pilík – převzato ze Slánských listů.

 

A komentáře k článku:

 

Marty:


PanuSoukupovi
Vážený pane, článek je hezký. Jen ty chyby,kdyby nebyly. Já bych ho psal takhle. Bydlím v Kokovicích 8 let. Věčně jsem v Belgii, nebo Brazílii. Trvalý pobyt mám měsíc, nebo dva. Grant jsem dostal, tancovačku jsem udělal (hodnotím velmi kladně), workshopy pro děti nedělám (alespoň to nikdo neví), materiál na dětské hřiště jsem nekoupil. V sále jsem uspořádal pře dtřemi lety divadlo pro děti za účasti 2 herců a osmi psů - a nechal jsem tam bordel. Na Mikuláše jsem šel, ale na organizaci jsem se nepodílel. To ostatní nekomentuji, to je jen jiný pohled na svět.

 

fejfina - 14. 12. 2009, 18:15:38
Komentář k článku
S rodinou bydlíme nedaleko Kokovic přes 4 roky. Několikrát jsme hospůdku navštívili. Chodí tam pár místních lidí, ale spíše asi na televizi než na pivo. Co se týče čistoty nemám, co vytknout, ale obsluha nebyla nikdy moc přívětivá udělat pár kroků k hostu s pivem. Vzhledem k tomu, že manžel je muzikant chtěl vidět sál a na třetí dotázání mu jej otevřeli. Docela se divím, že se o tuto hospůdku už dávno nezajímal nějaký pořádný pronajímatel. Vždyť způsobů, jak přilákat hosty s tak pěknými prostory je spousta, a když budou dělat i akce pro děti, tak tím přilákají i rodiny z okolí. Tady na vesnici vpodstatě nejsou žádné aktivity pro děti kromě Dnu dětí a zdobení vánočního stromku v Klobukách.
Kromě toho se divím, že bylo o tu volbu pronajímatele vůbec zatopeno většinou host sedí u výčepu a mrzne.

A nakonec Kladenský deník

 

Volba hostinské byla prý habaďůra, lidé jsou naštvaní

Kokovice - Boj o hospodu v Kokovicích skončil, vítěz bere vše, obec to ale rozdělilo na dva tábory

Co by to bylo za vesnici, kdyby v ní nefungovala hospoda. A přesto, nejdůležitější strategické místo uprostřed Kokovic přišlo na základě místního referenda o hostinského. Z tohoto důvodu jsou nyní obyvatelé obce rozděleni na dva tábory. Jedni nemohou pochopit, proč byl výčepní odvolán, když byli s jeho službami spokojeni, druzí tvrdí, že situace byla v tomto stavu dále neudržitelná a nesnesitelná.
 

Zastupitelé rozhodli
 Kvůli tomu, že téměř stovka obyvatel již na počátku měsíce vyjádřila svůj nesouhlas se setrváním hostinských – manželů Dickových v místě prostřednictvím hlasovacích lístků a sami si zvolili Věru Henselyovou, vzali tuto skutečnost na vědomí minulou středu i zastupitelé sousedních Klobuk, pod které Kokovice spadají.
 

V Kokovicích byly neshody již od listopadu kvůli tomu, zda mají manželé Dickovi setrvat dále jako hospodští. Mezi tím přišla i petice, která je ale podpořila. S našimi zastupiteli jsme se však nedokázali dohodnout vzhledem k tomu, že osadní výbor z Kokovic chtěl i nadále vybrat zájemkyni o pronájem hospody Věru Henselyovou. Dopadlo to tak, že došlo k oněm zmíněným volbám, které vyšly jednoznačně v její prospěch. Přesto si nemyslím, že je to pro paní Henselyovou výhra, protože ta restaurace není výdělečný podnik. Ale jestliže má do toho chuť, ať to zkusí,“ sdělil starosta Klobuk Vladimír Procházka.
 

Hlas lidu, hlas boží
 Kladenský deník se pokoušel získat vyjádření i od odvolaného hostinského Oty Dicka, bohužel v místě bydliště se nám ho zastihnout nepodařilo. Podle jeho sousedů a skalních příznivců byly volby fraška a odvolání hostinského považují přinejmenším za zmanipulované.
 

„U těch voleb jsem byl a když jsem viděl, že je to předem jasné, raději jsem odešel. Celé čtyři roky nebyly proti Otovi námitky a najednou bylo potřeba se ho zbavit. Nejsem stálý host, ale kdykoli jsem si šel k němu pro pití, vyhověl mi, stejně tak když jsem potřeboval cigarety, i když bylo zavřeno,“ uvedl Jaroslav z Kokovic. Podobně hovoří i další obyvatelé.
 

„V hospodě jsem nebyl už tři roky, ale s Otou jsem kdysi hrával mariáš. Podle mě je to dobrej chlap. Ty volby, co se tu uskutečnily, byla pěkná habaďůra. Přijel sem autobus komediantů, přátel těch loutkářů, kteří v obci bydlí, pořádají pro děti představení a kamarádí s paní Henselyovou. Odvolili a zmizeli,“ uvedl Oldřich Krupka. K tomuto názoru se přiklání i další muž z obce, jenž vidí volby hostinského jako zmanipulované, předem připravené a nespravedlivé.
 

„Paní Henselyová má zřejmě velkou podporu chalupářů a herců, kteří chtějí oživit kulturu v obci a sál hospody používat k těmto účelům. Jenže malé děti ty pohádky nechápou a spíše se bojí. Naše Anička naposledy utekla, když to viděla,“ vyjádřil se Oldřich Slanař.
 

Oponenti promluvili
Pravdou ale je i to, že mnoho lidí v obci s nabídkou sortimentu hospody, provozní dobou i přístupem hostinského spokojeni dlouhodobě nebyli. „Pivo nemělo dobrou teplotu a neměl ani utopence a kafe měl zatuchlé. Spokojenost nebyla. Před tím byl zaměstnán v Kladně u firmy, kde pobíral rok marodní a tady dělal načerno, takže se tam s ním nakonec taky rozloučili. Tak mi řekněte, co to je za pracanta,“ vyjádřila se žena z Kokovic.
Jestli byly volby hostinského zmanipulované lze dokázat už jen stěží, pravdou zůstává, že vše má v rukou nyní Věra Henselyová, která musí místní přesvědčit, že to myslí především dobře.
 

Hlavně vytrvat
 „O hospodu jsem požádala, protože byli lidé dlouhodobě nespokojeni. Všem se člověk zavděčit nemůže, ale mám chuť to zkusit a hlavně pořádat v obci kulturní akce a dopřát lidem kvalitní sortiment zboží. Můj otec má hospodu v sousedních Klobukách, tak mi jistě poradí, co dělat, aby lidé byli co nejspokojenější,“ sdělila nová hostinská Věra Henselyová.

Převzato z Kladenského deníku 

listopad 2009

Dějí se to věci kolem Kokovické hospůdky. Schází se OV a ten poměrem hlasů 3 : 1 chce nájemce nového. Na druhé straně je petice 75 občanů, kteří chtějí původního nájemce. A už se zase hádáme a nemluvíme spolu. Není to, ale nic neobvyklého. Je to prostě souboj generací, kultur a staro a novo usedlíků.

U Soukupů se pořádají pohybové, divadelní a hudební dílny pro místní děti

Spory o hospodu v Kokovicích pokračují. Tentokrát zasedalo zastupitelstvo obce. Na jedné straně stálo stanovisko OV pro nového nájemce - to ovšem zastupitelstvo nepřijalo. Proti petice asi 30 kokovických občanů a asi 45 přespolních pro stávajícího nájemce - ta byla druhou stranou napadána ze všech stran. Takže 4. prosince bude v hospodě schůze občanů obce a ta hlasováním rozhodne. A jsme zase na začátku.

říjen 2009

Zdá se, že jsou nějaké problémy okolo hospůdky. Přihlásil se nový zájemce o pronájem. Předsedkyně OV dostala za úkol svolat již 2 roky nefunkční OV a ten rozhodne – a pak bude zrušen pro nečinnost.

Manželé Dickovi, znechuceni štvavou kampaní, chtějí dát výpověď z nájmu hospody, aby ji nakonec na žádost protistrany nedali

září 2009

 Projekt Polka a valčík chce zlepšit kvalitu života v malé obci

Projektem s názvem Polka a valčík chce občanské sdružení Kokovice obnovit komunikaci mezi obyvateli malé středočeské obce Kokovice. Cílem projektu je při aktivní účasti co největšího počtu místních obyvatel vyvázat region z kulturní a sociální izolace, která ovlivňuje kvalitu zdejšího života, a zároveň rozvíjet přirozenou tvořivost dětí i dospělých. Součástí projektu je pořádání taneční soutěže Polka a valčík; jednodenního festivallu a workshopu belgických umělců Dobrý den - Goed nacht; pravidelných pohybových , divadelních  a hudebních dílen pro děti a secvičení divadelního představení. Projekt, který se uskuteční v průběhu roku 2009 a 2010 byl podpořen částkou 35 000 Kč z Nadace Via v rámci tzv. „menších komunitních grantů Poštovní spořitelny."

Od září 2009 až do května roku 2010 chce sdružení organizovat pravidelné pohybové, divadelní a hudební dílny pro místní děti a před Vánocemi s místními obyvateli nastudovat a posléze uvést představení Tři oříšky pro Popelku.

(Zdroj: www.proculture.cz)